Legenda o Doney Gallovi

13. května 2009 v 15:39 | Milli |  Doney Gall

Víc v c.č.




Kdysi dávno...před mnoha lety...se v jednom lese narodilo hříbě. Byl to krásný hnědý hřebeček s bílou hvězdou a bílými odznaky na nohou. Narodil se ve stadě koní, které žilo v pohoří Rock Valley. Byl to syn vůdce a nejlepší klisny ze stáda. Každý hněd věděl, že se stane jednou jeho vůdcem...
O tři roky později se stal z hříběte krásný, svalnatý a odvážný hřebec, který se po svém otci stal vůdcem stáda. Ani on, ani většina koní z jeho stáda vživotě neviděla člověka...
Jednoho dne do údolí pod skalami, kde Doneyho stádo žilo, přišli kowboyové, kteří se tu chystali usídlit. Zrovna, když bylo teplé, slunné odpoledne, ucítil Doney Gall podivný pach, který ještě nikdy necítil. Byl to lidský pach, ale to on ještě nevěděl. Proto se rozhodl, že půjde zjistit, co to je...
Dostal se ze skal až do údolí, kde muži po obědě spali. Koně, které tam měli uvázané také podřimovali, ale jakmile ucítili Doneyho, varovali ho, ať rychle běží pryč a už se navrací. On je však neposlouchal a dál se přibližoval k neznámým bytostem. Vtom mu pod kopytem zapraskala větvička a muži se probudili. Doney Gall se vzepjal na zadní, otočil se a rozběhl se tryskem zpátky do skal. Muži na nic nečekali, hodili na koně sedlo, odvázali je a za chvíli se hnali za ním. I když byl Doney rychlý, muži pobízeli ostruhami své koně do slabin, takže mu byli čím dál blíž. Najednou se před nimi objevila skála. Doney Gall zkušeně odskočil na jednu římsu, pak na druhou a za chvíli se jim začal ztrácet z dohledu. Kowboyové ve spěchu zapomněli pušky v táboře, proto se alespoň pokusili pobídnout koně, aby se vyšplhali za ním. Těm to ale na kluzkých kamenem podkluzovalo, tak to radši vzdali a vrátili se. Doney se jim ale líbil, proto se rozhodli, že ho jednou dostanou...
Pokusili se o to o pár dnů později, když Doney se svým stádem sestoupil dolů k řece, kde byla měkčí a chutnější tráva. Tento pokus ale také selhal, když se jim Doney obratně ztratil v hustém lese. Proto dali hlavy dohromady a za chvíli vymysleli zákeřný plán...
Byla chladná noc a ztemnělou krajinu ozařovalo světlo úplňku. Doney se na chvíli vzdálil od stáda, aby se napil u řeky. Za tu dobu, co kowboyové Doneyho pozorovali, zjistili, že pořád běhá vedle bílé klisny, což byla Doneyho máma. Počkali, až v dáli utichne dupot Doneyho kopyt a nepozorovaně ji chytili do lasa a odtáhli do ohrady u tábora. I když se bránila, síle čtyřech koní nestačila. Jakmile se Doney vrátil a zjistil, že ve stádě nené jeho matka, hned tušil, že ji kowboyové chytili. I přes riziko se vydal k táboru, kde prokop primitivní ohradu, ve které byla uvězněná. Ale přesně to kowboyové chtěli. Jakmile se ti dva dali na útěk, vyrazili z úkrytu rovnou za nimi. Doney řekl své matce, ať se oddělí a běží ke stádu, že on je zatím zabaví. Nechtěla, ale tak naléhal, že nakonec souhlasila a odbočila do skal ke stádu. Doney pokračoval pořád dál a snažil se kličkovat, ale kowboyové se stéle drželi za ním. Najednou se před Doneym oběvila planina, která končila hlubokým srázem. Kowboyové to věděli, proto ho sem také zahnali. Doney nemněl kam utéct. Všichni se blížili ke strmému srázu. Kowboyové se už radovali, že Doneyho mají, ale Doney vůbec nezpomaloval, naopak spíš stále zrychloval. A těsně před konce útesu udělal něco, co nikdo nečekal. Odrazil se a skočil rovnou do hlubiny...
Od té doby se prý v kaňonu, který byl před tím osudným srázem zjevuje jeho duch a pokaždé, když ho někdo spatří, jeden z kowboyů nebo jejich potomků zemře, nebo je potká něco hodně ošklivého...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jake7.11 | Web | 18. května 2009 v 16:19 | Reagovat

hezký

2 Hors*ka | Web | 20. května 2009 v 13:15 | Reagovat

krásný ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.