3. kapitola - Legenda

31. března 2010 v 8:17 | Milli |  Komix: Secret of Darkness
Tak už třetí díl komixu Secret of Dakness!
(c) Milli
Ginny si s Windem vyjela na vyjíždku a zajistila, že opravdu umí mluvit. Také jí ukázal, jak rychle běhá a zavedl jí do stáje v Jorviku, kde se jí pan Herman, majitel stáje, chystá vyprávět tajemné místní legendy.

(c) Milli
"Tak tedy, vypráví se, že v Hillcrestu žila asi před 50 lety jedna dívka, která se jmenovala Elisabeth. Nadevše milovala svého koně Amaretta, s kterým byla jako jedna duše a proslýchá se, že s ním dokonce dokázala komunikovat. Často jezdila na vyjíždky do hor v okolí Hillcrestu, kde trávila celý den.
(c) Milli
Jednoho letního dne s Amarettem vyjela také do hor, jako obvykle. Zrovna jeli po kluzké skále, když tu se Amaretto lekl jedné neobvyklé praskliny a postavil se na zadní.
(c) Milli
Okovaná kopyta mu na skále rychle začala podkluzovat a i když se tomu Amaretto snažil zabránit, za okamžik se řítil i s Elisabeth do skalní propasti.
(c) Milli
Oba dva tehdy zemřeli. A říká se, že Elisabeth proklela hory, že jí sebrali jejího přítele Amaretta a od té doby tam straší obyvatele a krade koně, kteří se proměňují v černé stíny a pracují pro ní.(c) MilliPodle legendy jí dokáže zastavit jen vyvolená se svým koněm, když proti ní vyhrají závod přes osudnou skalní římsu." ukončil Herman. Zjistila jsem, že se potím a rychle jsem vyhrkla, že děkuju, ale už musím jet a za chvilku jsem na Windovi cválala ze stáje.
(c) Milli
Ten příběh mi naháněl husí kůži. "Myslíš, že jsme ty vyvolení my?" zeptala jsem se Winda. Potom, co na mě promluvil bych už uvěřila všemu. No, je to možné. Ani já, ani ty totiž nejsme tak úplně obyčejní... "Já? Vždyť já jsem obyčejná. To ty jsi jiný!" bránila jsem se. Ale ne...rozumíš mi a to, jak už jsem řekl, umí jen málokdo. A podle mě se u tebe za chvilku projeví i jiné schopnosti. Radši jsem neodpovídala a místo toho jsem nad tím přemýšlela. Ani jsem si nevšimla, že už jsme u Hillcrestu. V tom Wind prudce zastavil.
(c) Milli
"Co děláš?" vyjela jsem na něj. "Málem jsem ti přelítla přes hlavu!" Nemohl jsem přece toho mravence před námi zabít... zasmál se Wind. "No to snad nemyslíš -" Né, kecám. Ale musel jsem tě rozptýlit. Nemysli pořád na tu legendu! "Dobře." souhlasila jsem a zakázala si na ní myslet. Už se mi z toho dělalo nevolno. Wind pokračoval do kopce k Hillcrestu.
(c) Milli
Zbytek cesty jsem oba dva mlčeli. Když jsem přiklusali do vesnice, okamžitě se na mě vrhla Sam: "Tak co? Jaký byl? A kde jste byli?" "Jo, byl výborný." odpověděla jsem a zastavila před stáji Winda. "A byli jsme až v Jorviku." "Hmm..." odpověděla jen Sam a šla se věnovat valachovi, kterého právě vedla do výběhu. Já z Winda seskočila.
(c) Milli
Když jsem se po hodině s Windem loučila a zamířila jsem k domu, zase se my do mysli prodrala ta legenda. Mohla by to být pravda...?

To be continued...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.